W
W je 23. písmeno latinské abecedy.
HistoriePísmeno W nebylo součástí původní latinské abecedy. Když bylo potřeba zapisovat v latinských textech germánská jména obsahující obouretnou polosouhlásku [w] (či neslabičné /u/), začalo se používat zdvojené VV (v malých písmenech uu – odtud anglické označení double u). Postupně tyto dva znaky splynuly dohromady a nejpozději od 14. století se považují za jedno písmeno W. Z latiny pak přešlo do dalších jazyků, ve kterých se v té době vyslovovalo obouretné [w]. V některých se používá i v současnosti, ačkoliv se výslovnost mnohdy změnila na retozubné [v]. Ve staré češtině se pravděpodobně vyslovovalo obouretné [w], a proto se od prvních středověkých textů používalo písmeno W. Toto psaní se zachovalo i v pozdější době, ačkoliv se výslovnost hlásky nejpozději v 15. století změnila na [v]. Teprve pravopisnou reformou v polovině 19. století bylo W nahrazeno jednoduchým V. V současnosti se W používá pouze v cizích slovech a ve značkách a vyslovuje se vždy [v]. Využití v současných jazycíchPísmeno W se běžně používá jen v některých jazycích. Většina jazyků zapisovaných latinkou W používá pouze při zápisu cizích slov a jmen. AngličtinaSoučasná angličtina rozlišuje výslovnost [w] a [v]. Tomu odpovídá rozlišení W a V v pravopisu. Četnost výskytu W je výrazně vyšší než četnost výskytu V. Němčina, nizozemštinaV němčině a nizozemštině se zachovává psaní W, ačkoliv se původní výslovnost posunula. V současnosti se čte [v]. Písmeno V se čte obvykle nezněle jako [f], pouze v cizích slovech jako [v]. PolštinaPolština zachovává psaní W, ačkoliv se vyslovuje [v]. Externí odkazyInformation related to W |
Portal di Ensiklopedia Dunia