Vlys je v klasické řádové architektuře střední část kladí mezi architrávem a římsou, který tvoří průběžný hladký anebo členěný pás. V dórském slohu se skládá z triglyfů a metop, v jónském slohu bývá hladký, nebo zdobený reliéfem či písmem. Korintský vlys je podobný jónskému, ale bývá zdobnější. Vlys římský je velmi často ještě bohatší a je mnohem plastičtější.

V přeneseném významu se jedná o libovolný vodorovný pás na budovách, který je vyplněný figurálním, rostlinným nebo ornamentálním reliéfem, případně zdobený sgrafity nebo malbou.

Vlys, též vlýsek či vlýska je rovněž prkénko k sestavování vlysové podlahy, která se běžně (nepřesně) nazývá parketová.^[1]

Ornament vlysu je tvořen čtyřbokým jehlanem. Tento vlys se používal v období pozdního romantismu a má výrazný plastický účinek.

Ornament tohoto vlysu je tvořen řadou půlkruhových obloučků. Používal se zejména v románské a novorománské architektuře, typicky v horní části věží, zdí a půlkruhových závěrů kostelů a také v horní části lizénových rámů.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu vlys na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo vlys ve Wikislovníku

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.