|
Praha 4
Praha 4 označuje jednotku několika způsobů členění hlavního města Prahy, které mají pokaždé jiné územní vymezení. Městská část Praha 4 představuje jednotku místní samosprávy statutárního města Prahy, kterou spravuje zastupitelstvo městské části (dalšími orgány jsou potom rada městské části, starosta městské části, úřad městské části a zvláštní orgány městské části). Prahu 4 v tomto rozsahu tvoří celá katastrální území Braník, Hodkovičky, Krč, Lhotka a Podolí a části katastrálních území Nusle, Michle, Záběhlice a Vinohrady. Správní obvod Praha 4 vytváří Statut hlavního města Prahy a svěřuje městské části Praha 4 (jednotce místní samosprávy) výkon státní správy v přenesené působnosti nad rozsah stanovený krajským zřízením pro sousední městskou část Praha-Kunratice, tvořenou katastrálním územím Kunratice. Obvod Praha 4 je územní jednotka členění Prahy pro výkon státní správy, mimo hranici hlavního města představuje obdobnou jednotku okres. Tvoří jej městské části Praha 4, Praha 11 (k. ú. Chodov a Háje), Praha 12 (k. ú. Cholupice, Kamýk, Komořany, Modřany a Točná), Praha-Kunratice, Praha-Libuš (k. ú. Libuš a Písnice), Praha-Šeberov a Praha-Újezd. Městská část Praha 4Popis Praha se člení na celkem 57 městských částí. Městské části poprvé stanovil s účinností od 24. listopadu 1990 dnes již zrušený zákon č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze. Postavení a působnost městských částí v současné době upravuje zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, zvláštní zákon a obecně závazná vyhláška č. 55/2000 Sb. hl. m. Prahy. Městská část je samostatný celek spravovaný voleným zastupitelstvem, radou a úřadem městské části. Stejně jako hlavní město Praha i každá městská část sama hospodaří s vlastním rozpočtem, který je sestavován individuálně dle potřeb dané městské části. Městská část zahrnuje celá katastrální území Braník, Hodkovičky, Krč, Lhotka a Podolí. Spadá sem větší část Nuslí (kromě Nuselského údolí, tj. části Na Bělce, Lumírových sadů, Ostrčilova náměstí, ulic Sekaninova, Oldřichova, Zábojova, Lumírova, Spytihněvova a Jaromírova) a Michle (kromě Bohdalce a Slatin). Dále k Praze 4 patří menší část Záběhlic, tj. Spořilov včetně sídliště Spořilov I a Spořilov II, a nepatrná část Vinohrad, tj. části ulic Bělehradská a Závišova v trojúhelníku železničních tratí "Pod Nuselskými Schody". SymbolyMěstská část Praha 4 zpočátku používala historický znak Nuslí (v heraldicky levé půli znak Prahy, v modrobílé heraldicky pravé vinný keř na zeleném kopci a nad ním červený štít s českým lvem s korunou), jež byly jako jediná obec na území dnešní městské části před vznikem Velké Prahy v roce 1922 povýšeny na město (roku 1898). S rostoucím zájmem o obecní heraldiku rozhodla rada 21. října 1997 o výběrovém řízení na nový znak. Vítězný návrh vypracoval Marek Králík a heraldicky upravil Jan Dvořák. Znak tvoří čtvrcený štít, jehož první pole je modré, druhé a třetí stříbrné (bílé) a čtvrté zelené. Uprostřed je štítek s malým znakem hl. m. Prahy. Znak zdobí stříbrná (bílá) tzv. zděná koruna, typický prvek městských znaků. Vlajkou městské části zůstal historický prapor Nuslí s modrým, zeleným a bílým pruhem; ten obsahuje od roku 1927 i znak hlavního města Prahy (jako sedmý zprava). Symboly schválila Poslanecká sněmovna 27. dubna 1999 (č. rozhodnutí 15)[3], osvědčení předal v květnu 1999 starostce Studenovské její předseda Václav Klaus. Prapor slavnostně předal v září tehdejší poslanec a zároveň člen zastupitelstva Augustin Bubník.[4] KulturaArchitektura a veřejný prostor
Divadla
KnihovnyNa území Prahy 4 má Městská knihovna v Praze 6 poboček:
Na Praze 4 nepůsobí žádná jiná veřejná knihovna, ale některé z institucí sídlících na tamním území provozují vlastní knihovny, jako Husitská teologická fakulta Univerzity Karlovy (Pacovská 350/4).[5] MajetekV letech 1990–2007 patřil této městské části zámek v Protivíně.[6] Správa.jpg) Vedení městské části sídlí tradičně v secesní Nuselské radnici (Táborská 500/30). V létě 2011 se většina oddělení úřadu MČ, jejichž kanceláře byly v provizorních prostorách nebo různě rozptýlené, přestěhovala do přestavěné budovy polikliniky u metra Budějovická (Antala Staška 2059/80b), navzdory odporu opozice pronajaté na 35 let.[7] Radnice od roku 1995 vydává měsíční zpravodaj (11x ročně) nazvaný Tučňák[8] (bez ISSN, registrace MK ČR E 12556 z března 1999).[9] Jako největší městská část v ČR má Praha 45 zastupitelů (což příslušně zvyšuje údaje o počtech hlasů ve volbách níže). Městská část v letech 2008 a 2009 založila tři společnosti k zajišťování služeb obyvatelům. V dubnu 2008 první vzniknuvší společnost 4-Volnočasová, o.p.s. měla podporovat kulturní, společenské a sportovní vyžití. Dlouhodobě ovšem vykazovala ztráty, a tak byla v dubnu 2016 zrušena s likvidací.[10] Druhá společnost 4-Majetková, a.s., která je vedena v obchodním rejstříku od října 2008 a jejímž jediným akcionářem je právě městská část Praha 4,[11] spravuje nemovitý obecní (včetně Biotopu Lhotka nebo ubytovny na Novodvorské) i komerční majetek (především SVJ).[12] Nejmladší společností je od března 2009 4-Energetická, a.s., působící jako zprostředkovatel dodávek tepelné energie a teplé vody.[13] Firma je nicméně terčem kritiky, že zneužívá svého monopolního postavení a odběr tepla svým odběratelům předražuje.[14] Zastupitelstvo se již několikrát pokusilo společnost prodat, vždy neúspěšně.[15] Starostové
Volby 1994
Volby 1998
Pro volby v listopadu 1998 rozdělilo Prahu 4 předchozí zastupitelstvo do dokonce 9 obvodů po 5 křeslech. Vítězná ODS uzavřela koalici s Unií pro Prahu 4 (KDU-ČSL, US) a starostkou se stala Miroslava Studenovská. Rozpor ve vedení radnice rozpoutala demise místostarosty Ondřeje Turka (US) v srpnu 2000, kterou chtěl ukázat na údajnou korupci svých kolegů.[18] Krize se vystupňovala v prosinci 2000, kdy zastupitelstvo 25 hlasy odvolalo starostku. Jako jeden z hlavních důvodů byla uváděna zahraniční cesta Studenovské do Spojených států, kterou měla platit společnost hodlající stavět na pankrácké pláni.[19] Po odchodu většiny Unie z koalice drželi radu tři její bývalí členové.[20] Vedením radnice byl pověřen Zdeněk Hovorka z ODS, kterého až v květnu 2001 zastupitelstvo zvolilo starostou s přispěním hlasů KSČM a za neúčasti opozice.[21] Volby 2002
Volby v roce 2002 potvrdily starostou Zdeňka Hovorku z ODS, která utvořila koalici s ČSSD podobně jako na magistrátu. Hovorka byl ale v červnu 2005 donucen rezignovat poté, co nebyl schopen vysvětlit, kde vzal peníze na luxusní byt v Podolí za 8 milionů korun.[23][24] Novým starostou byl zvolen Bohumil Koukal (ODS) 36 hlasy včetně Unie a KSČM.[25] Volby 2006
Občanská demokratická strana získala rekordní nadpoloviční většinu hlasů a skoro dvě třetiny křesel a její nominant Pavel Horálek se stal starostou. Jeden zastupitel z Unie pro Prahu 4 změnil klub ve prospěch sociálních demokratů a členové Unie v roce 2009 přestoupili k nově založené TOP 09.[27] Volby 2010
Volby v roce 2010 potvrdily v starostenském křesle dosavadního Pavla Horálka z ODS, jehož strana utvořila koalici s ČSSD. V prosinci 2012 ale 13 ze 16 členů domovského klubu vyjádřilo starostovi nedůvěru a na jeho místo zvolilo Pavla Caldra.[29] V této souvislosti se skloňovalo jméno vlivného podnikatele Ondřeje Palounka jako hlavního hybatele dění v ODS.[30] Koalici nově podpořili tři nezávislí, kteří odešli z TOP 09. Centrála občanských demokratů v únoru 2013 nechala tamní oblastní sdružení kvůli údajnému netransparentnímu náboru nových členů (tzv. „černých duší“) rozpustit.[31] Volby 2014
Po komunálních volbách v roce 2014 vznikla koalice stran Trojkoalice (Strana zelených, KDU-ČSL a Starostové a nezávislí), TOP 09 a ČSSD. Poprvé od sametové revoluce se do zastupitelstva nedostali komunisté. V březnu 2015 se koalice rozpadla a Trojkoalice se starostou Petrem Štěpánkem utvořila koalici s ODS a odpadlíky z hnutí ANO 2011 (klub STAN-Tučňák), koalici potom hlasy podpořili zastupitelé z hnutí Pro Prahu.[33] Do klubu Trojkoalice v průběhu funkčního období zastupitelstva vstoupili dva členové z TOP 09. Zastupitelé zvolení za ANO 2011, které po volbách skončilo v opozici, se kromě domovského klubu rozpadli do klubu STAN-Tučňák, jeden se stal členem klubu TOP 09 a jeden byl nezařazený. Volby 2018Ve volbách v říjnu 2018 bylo zrušeno rozdělení Prahy 4 na volební obvody, zavedené již roku 1994 s odůvodněním, že jednotlivé čtvrti se liší, ovšem kritizované jako poškozující menší strany. Přesto se poprvé od sametové revoluce do zastupitelstva nedostala ČSSD (3,16 %, jen těsně před KSČM). Vyhlášené výsledky voleb[34] na konci října změnil soud[35] na základě stížnosti, že v okrsku 4041 volební komise chybně vykázala méně než desetinu odevzdaných hlasů pro ANO;[36] to tím získalo osmý mandát na úkor Společně pro Prahu 4. Vítězní Piráti a nezávislí, kteří se už v předvolební strategii vymezili proti ANO a jeho údajnému střetu zájmů,[37] podle ČTK krátce jednali s poslední TOP09 a dokonce i s druhou ODS, ale do týdne uzavřeli koalici s uskupeními Praha 4 sobě – Zelení a nezávislí a Společně pro Prahu 4 (STAN s KDU-ČSL).[38] Sám pirátský lídr Vansa uvedl, že jednal o koalici buď se Zelenými, nebo ODS, v obou případech doplněné na většinu o Společně pro Prahu 4 a TOP09;[39] sám by chtěl „přesně zrcadlit magistrátní koalici, ale koaliční partneři preferovali jiný formát“, takže TOP 09 (na magistrátě v trojkoalici Společně pro Prahu) nakonec nepřibrali, přestože v „programu ani personálních otázkách nenarazili na sporné body“. Zelený Petr Štěpánek zůstal starostou, Piráti za to získali 4 z 9 radních s výběrem gescí. V opozici kromě ODS a TOP 09, které deklarovaly, že nadále budou postupovat společně, skončilo ANO. Koalice však disponovala nejtěsnější většinou 23 hlasů proti 22: vedle toho, že o jeden po uzavření dohody přišla soudním přepočtem, plastická chiruržka MUDr. Aneta Krajcová (bezpartijní za STAN, v předchozím období zastupitelka zvolená za ANO; roku 2010 kandidovala na magistrát na nevolitelném místě jako členka ODS)[40] zvolená díky osobním hlasům ze 7. místa kandidátky přešla do klubu ANO.[41] Na zastupitelstvu 23. dubna 2019 opozice s podporou radního Josefa Svobody (KDU-ČSL) prosadila hlasování o odvolání rady[42] a odvolala starostu Štěpánka a většinu radních. Svoboda se poté v nové koalici ANO, ODS a TOP 09 stal místostarostou, starostkou byla 23 hlasy proti Štěpánkovým 21 zvolena Irena Michalcová (ANO). Celostátní předsedové STAN, TOP 09 a Strany zelených (všechny tři kandidovaly do květnových eurovoleb společně a vymezovaly se proti ANO) deklarovali, že jednání proběhlo bez konzultace se stranickými orgány a nová rada „stojí na hlasech dvou přeběhlíků, což celostátní vedení považují za nesprávné rozhodnutí.“[43] Místní organizace KDU-ČSL Svobodovo jednání důrazně odsoudila,[44] Svoboda byl vyloučen z klubu a strana mu pozastavila členství.[45] V březnu 2021 přestoupila zastupitelka za ODS Klára Cingrošová do SPD, ve svém domovském zastupitelském klubu však zůstala.[46] Volby 2022Radu městské části pro nadcházející volební období utvořila koalice Společně ODS s TOP 09 a ANO 2011. Starostenský post získala ODS pro Ondřeje Kubína, dosavadní starostka Irena Michalcová se stala 1. místostarostkou.[47]
Senátoři
Čestní občanéSeznam čestných občanů MČ Praha 4 (+ zemřelí):[48] Správní obvod Praha 4Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, zmocňuje zastupitelstvo města k vydání obecně závazné vyhlášky (tzv. Statutu), ve které upraví své vnitřní poměry včetně výkonu státní správy v přenesené působnosti. V Praze od 1. ledna 2002 funguje 22 správních obvodů. Městská část Praha 4 na základě Statutu vykonává pro sousední městskou část Praha-Kunratice, tvořenou katastrálním územím Kunratice, např. agendu matričního, stavebního nebo živnostenského úřadu. Obvod Praha 4Praha se člení na celkem 10 obvodů. Ustanovil je s účinností od 1. ledna 2021 zákon č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu. Jeho prováděcím předpisem je vyhláška ministerstva vnitra č. 346/2020 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s rozšířenou působností, území obvodů hlavního města Prahy a příslušnosti některých obcí do jiného okresu. Obvod Praha 4 se spádovým centrem v Nuslích leží na pravém břehu Vltavy jižně od pražského centra. V současné době zahrnuje městské části Praha 4, Praha 11 (k. ú. Chodov a Háje), Praha 12 (k. ú. Cholupice, Kamýk, Komořany, Modřany a Točná), Praha-Kunratice, Praha-Libuš (k. ú. Libuš a Písnice), Praha-Šeberov a Praha-Újezd. Toto členění využívá např. finanční správa, která zřizuje územní pracoviště pro Prahu 4. Stejnou územní působnost vymezuje zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, pro Obvodní soud pro Prahu 4, který sídlí v justičním areálu Na Míčánkách. Pobočky České pošty v obvodu Prahy 4 nesou označení Praha 4xx a poštovní směrovací číslo adres označení 14x xx. Jinak je tomu např. u Obvodního ředitelství Policie Prahy IV, které zahrnuje obvody 4 a 10. Registr územní identifikace definuje obvod jako součást adresy, uliční tabule v Praze 4 tedy ve druhém řádku nesou označení katastrálního území (části obce) a obvodu Praha 4. Po svém připojení k Velké Praze v roce 1922 dostaly dosavadní samostatné obce ležící jihovýchodně od hlavního města nová označení. Vládní nařízení č. 7/1923 stanovilo obvody Praha XIII (dosavadní město Vršovice a obce Záběhlice, Hostivař a Staré Strašnice), Praha XIV (dosavadní město Nusle a obce Michle a Krč) a Praha XV (dosavadní obce Braník, Podolí a Hodkovičky). V roce 1947 se názvy obvodů rozšířily o názvy sídelních čtvrtí Vršovice, Nusle a Braník a oddělením Hostivaře, Starých Strašnic a části Záběhlic z XIII. obvodu vznikl nový obvod Praha XX-Strašnice. Správní reformou z roku 1949 došlo k redefinování obvodů Praha 13 (rozšířený o část Michle z původní Prahy XIV), Praha 14 (zúžený o část Nuslí ve prospěch Prahy 2, část Michle ve prospěch Prahy 13 a část Krče ve prospěch Prahy 15) a Praha 15 (rozšířený o část Krče z původní Prahy XIV a zúžený o část Hodkoviček ve prospěch Prahy 14), které byly napříště označeny arabskými číslicemi. Zákon č. 36/1960, o územním členění státu vytvořil nový obvod Prahy 4 (toto označení neslo původně území Košíř, Motola, Jinonic a části Smíchova na levém břehu Vltavy, dnešní Praha 5), který zahrnoval Braník, Hodkovičky, Krč, Lhotku, Podolí, větší část Nuslí (kromě Nuselského údolí) a Michli a menší část Záběhlic (Spořilov s okolím). V letech 1968 a 1974 se rozrostl o obce nově připojované k Praze. K 1. lednu 1968 se obvod rozšířil o obce Háje, Chodov, Kunratice, Libuš a město Modřany. Na základě zákona ČNR č. 31/1974 Sb. s platností od 1. července 1974 přibyly obce Cholupice, Točná, Písnice, Šeberov, Újezd u Průhonic. Roku 1990 byl obvod předefinován výčtem městských částí. OdkazyReference
Související články
Externí odkazy
Information related to Praha 4 |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Portal di Ensiklopedia Dunia
