Mecudot Usiškin (hebrejsky: מצודות אוסישקין, doslova Usiškinovy pevnosti) je soubor židovských osad založených na přelomu 30. a 40. let 20. století v tehdejší mandátní Palestině.

Vznikly v reakci na arabské povstání v Palestině, které propuklo v letech 1936-1939. Pojmenovány jsou podle sionistického politika a předsedy Židovského národního fondu Menachema Usiškina. Cílem jejich vzniku bylo posílit židovské demografické a strategické pozice v nejsevernějším výběžku Horní Galileje, při horním toku řeky Jordán v Chulském údolí. Na jejich výstavbě se podílela Židovská agentura.^[1]

V rámci tohoto osidlovacího programu bylo založeno celkem pět vesnic:

• Dafna, původně nazývána Mecudat Usiškin Alef ('מצודת אוסישקין א), založena roku 1939^[1]
• Dan, původně nazývána Mecudat Usiškin Bet ('מצודת אוסישקין ב), založena roku 1939^[2]
• Še'ar Jašuv, původně nazývána Mecudat Usiškin Gimel ('מצודת אוסישקין ג), založena roku 1940^[3]
• Nechalim, původně nazývána Mecudat Usiškin Dalet ('מצודת אוסישקין ד), založena roku 1944, pak pojmenována Nechalim, později znovu osídlena jako vesnice ha-Gošrim^[4][5]
• Bejt Hilel, založena roku 1940^[6]

Název tohoto sídelního bloku je dodnes také zachován v pojmenování křižovatky ha-Mecudot dálnice číslo 90 a dálnice číslo 99 na severovýchodním okraji města Kirjat Šmona.

• Hitjašvut ha-Elef