Koroner (angl. coroner) je v mnoha zemích angloamerického práva státní či soudní úředník, jehož hlavní zodpovědností je vyšetřovat úmrtí a vydávat listy o prohlídce zemřelého v nejednoznačných případech.^[1][2] V roce 2012 byla tato funkce zavedena i v České republice. Funkci koronera může vykonávat jakýkoli lékař s atestací a jeho úkolem je provádět ohledání těla v případě úmrtí mimo zdravotnické zařízení a vystavovat příslušnou dokumentaci.^[3]

První doložená zmínka o úřadu koronera pochází z roku 1194.^[4] Jeho název pochází z latinského corona, označení pro služebníka anglické Koruny, který měl původně na starosti její soukromé majetkové záležitosti.^[4] Později mezi koronerovy úkoly patřilo rozhodování, co s nalezenými poklady, zda patří koruně v rámci doktríny bona vacantia a podobně.

Například v Anglii je koroner jmenován z řad právníků (barristerů a solicitorů) a lékařů s nejméně pětiletou praxí.^[1] Méně složité případy rozhoduje koroner sám, ale také může nařídit pitvu nebo zahájit vyšetřování (inquest).^[1] Koronerovo vyšetřování je v zásadě soudní proces před koronerovým soudem. Vyšetřování koroner zahájit musí vždy, když je podezření na násilnou nebo jinak nepřirozenou smrt a pokud někdo zemřel v policejní vazbě nebo ve věznici.^[2]

Vyšetřování má formu obžalovacího řízení, často před porotou, argumenty obou stran shromažďují právníci, velkou roli hrají znalecké posudky. Na konci procesu je vynesen verdikt – přirozená smrt, nešťastná náhoda, sebevražda, nezákonné zabití, zákonné zabití, mrtvě narozené dítě apod., případně tzv. open verdict, pokud není možné příčinu smrti stanovit. Koronerovo vyšetřování není náhradou trestního procesu, ale koronerův verdikt může posloužit jako velmi pádný důkaz v civilním procesu a při uplatňování pojistných nároků.

V České republice umožnily vznik instituce koronera nové zákony z roku 2011 – zákon o zdravotních službách č. 372/2011 Sb. a zákon o zdravotnické záchranné službě č. 374/2011 Sb., které upravují praxi prohlídky zemřelých mimo zdravotnické zařízení. Podle novely jsou prohlídky těl zemřelých povinni zajišťovat:^[5]

• poskytovatelé v oboru všeobecné praktické lékařství a v oboru praktické lékařství pro děti a dorost u svých registrovaných pacientů v rámci provozní doby a v rozsahu provádění návštěvních služeb;
• v ostatních případech krajský úřad, který služby koronera zajišťuje prostřednictvím smlouvy s lékařem nebo poskytovatelem zdravotních služeb uzavřené na základě výběrového řízení.

Před přijetím těchto zákonů ohledání těl prováděli lékaři záchranné služby, což omezovalo jejich akceschopnost. Pozice lékaře specializovaného na zemřelé tak umožňuje ostatním lékařům věnovat se živým pacientům.^[6] V kompetenci koronera je:^[5]

• ohledat tělo zemřelého a konstatovat smrt;
• stanovit pravděpodobné datum a čas úmrtí a pravděpodobnou příčinu smrti;
• vyplnit List o prohlídce zemřelého a zajistit předání jeho jednotlivých částí příslušným orgánům;
• rozhodnout, zda bude provedena patologicko-anatomická nebo zdravotní pitva.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu koroner na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo koroner ve Wikislovníku