Karel Vika

Karel Vika
Karel Vika
Narození	1. prosince 1875; Sadská
Úmrtí	22. srpna 1941 (ve věku 65 let); Nové Město
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Povolání	spisovatel, prozaik, humorista, publicista, překladatel a vydavatel
	Seznam děl: SKČR \| Knihovny.cz
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Vika (1. prosince 1875 Sadská – 22. srpna 1941 Praha^[1]), původním jménem Karel Houžvička, byl český spisovatel a redaktor. Používal pseudonymy Ondřej Vosyp, Kave a Kvik.^[2]

Život

Učil se na měšťanské škole v Nymburce, dále studoval na učitelském ústavu v Kutné Hoře. Učitelství se věnoval na několika místech, nejdéle ve Starých Benátkách a v Hodkovicích. Později učitelskou dráhu opustil a stal se redaktorem nymburských Občanských zájmů a následně Náchodských listů. V roce 1903 přešel do Besed lidu a Světozoru.^[3] Po 1. světové válce si založil vlastní humoristicko-satirický časopis Honza. Své knihy vydával vlastním nákladem s výjimkou sbírky povídek Malé dámy (nakladatelství J. Otto, 1913).^[4]

Díky přátelství s okruhem pražských bohémů vytvořeným kolem Jaroslava Haška ilustroval mnohé Vikovy knihy Josef Lada.

Dílo

Vikovo beletristické dílo – povídkové i románové – je částečně dokumentárního charakteru. Odráží Vikovy zážitky z dráhy učitelské (Zápisky podučitelovy I–V, 1911–1921), redaktorské (Zápisky redaktorovy, 1915) i všednodenní (Z mé staré zlaté Prahy, 1941; Dětské vzpomínky, 1928; Klukovské vzpomínky, 1929; Studentské vzpomínky, 1930). Další dílo čerpá z autorových postřehů o dětské mysli a empatie k lidem na okraji společnosti, a to buď v realistické kresbě, nebo stylizaci do humoresky.^[3] Spolu s bratrem Josefem Houžvičkou (pseudonym Josef Houžvic) a také samostatně napsal kolem deseti divadelních her.^[4]

Odkazy

Reference

↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u Nejsvětější Trojice v Podskalí, sign. TRP Z14, s. 287
↑ DOLENSKÝ, Antonín. Kulturní adresář ČSR: biografický slovník žíjících kulturních pracovníků a pracovnic. V Praze: Josef Zeibrdlich, 1934–1936. 2 sv. (585 s., 672 s.).
↑ ^a ^b FORST, Vladimír, ed. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. 4, S–Ž, dodatky k LČL 1–3, A–Ř. Svazek I, S–T. Praha: Academia, 2008. 1082 s. ISBN 978-80-200-1670-6.
↑ ^a ^b HOUŽVIČKA, O. Karel Vika. Sadské noviny: nepolitický čtrnáctideník pro Sadskou a okolí. 25. července 1931, roč. 1, čís. 9, s. 2.

Externí odkazy

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Vika
Digitalizovaná díla Karla Viky v České digitální knihovně

[matrikaZ-1] Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u Nejsvětější Trojice v Podskalí, sign. TRP Z14, s. 287

[2] DOLENSKÝ, Antonín. Kulturní adresář ČSR: biografický slovník žíjících kulturních pracovníků a pracovnic. V Praze: Josef Zeibrdlich, 1934–1936. 2 sv. (585 s., 672 s.).

[LČL-3] FORST, Vladimír, ed. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. 4, S–Ž, dodatky k LČL 1–3, A–Ř. Svazek I, S–T. Praha: Academia, 2008. 1082 s. ISBN 978-80-200-1670-6.

[:0-4] HOUŽVIČKA, O. Karel Vika. Sadské noviny: nepolitický čtrnáctideník pro Sadskou a okolí. 25. července 1931, roč. 1, čís. 9, s. 2.

[1]

[2]

[3]

[4]